Jak se bydlí v Evropě a v Americe? Porovnání přístupů v uvažování lidí

Zatímco v Česku si pod „americkým domem“ představíme lehkou dřevostavbu, Američané či Kanaďané nechápou, proč stavíme z těžkých cihel a trávíme rekonstrukcemi celou dekádu.

Rozdíly v bydlení mezi starým a novým kontinentem se totiž neprojevují jen v použitých materiálech, ale především v našem uvažování. Toto odlišné nastavení má přímý vliv na způsob, jakým investujeme do nemovitostí.

Fasáda versus interiér: Pro koho vlastně stavíme?

Hlavní rozdíl spočívá v investičních prioritách. Navzdory podobnému klimatu se například v Kanadě běžně staví účelné dřevostavby bez důrazu na okázalý exteriér. Z toho plyne klíčové doporučení pro české investory: při stavbě či rekonstrukci je efektivnější směřovat rozpočet primárně do funkčnosti a technologií stavby, nikoliv pouze do její vnější prezentace.

V zámoří se podstatná část rozpočtu přesouvá do interiéru. Podle Luďka Lošťáka, ředitele společnosti Comfort Group, tamní obyvatelé investují do kvalitních obkladů, podlah a vnitřního vybavení násobně vyšší částky než v Česku. 

“V Evropě, a speciálně v Česku, směřuje investiční priorita opačně. Lidé preferují nákup velkého pozemku a masivní hrubou stavbu, čímž často přepálí počáteční rozpočet. Důsledkem je nutnost značných kompromisů při volbě vybavení a kvalitě interiéru.”

Jak si rozložit finance, abyste neskončili s luxusní hrubou stavbou a prázdným interiérem?

Pro zachování vysokého standardu bydlení je naprosto klíčové předem „zmrazit“ adekvátní část rozpočtu na finální dokončení a vybavení vnitřních prostor. Zásadní otázka ale zní: Jak velká má tato částka přesně být a z čeho ji vypočítat? 

Přesně na tuto finanční část pamatuje Renovační pas. Nejde totiž jen o technický výkres, ale především o strategický finanční plán. Rozdělí váš celkový rozpočet fázi po fázi a přesně určí, kolik peněz potřebuje samotná stavba, a jakou částku si musíte už na začátku schovat pro interiér.

Nestane se vám tak klasická česká chyba, že utratíte vše za cihly a střechu, a na samotný životní prostor vám zbydou jen drobné.

Odlišné uvažování o životnosti a údržbě domů

V Evropě a speciálně v Česku je historicky zažitý přístup stavět domy z těžkých materiálů s předpokládanou životností 50 až 100 let. Na rozdíl od oblastí v Americe (např. Miami), kde se kvůli přírodním rizikům počítá s rychlou obnovou stavby, vedla tato evropská mentalita k mylnému dojmu, že masivní cihlový dům nevyžaduje další péči.

Zanedbaný stav majetku je viditelný, zejména na venkově, což komplikuje situaci mladým rodinám, které kupují starší domy. Při koupi chátrajícího objektu totiž kupující bez adekvátního posouzení často neznají jeho reálnou investiční hodnotu.

Jaká je typická výše investice do modernizace bydlení v USA?

Data ukazují, že Američané vynakládají značné prostředky na modernizace: např. podle průzkumu Houzz renovovalo v roce 2024 svůj domov 54 % majitelů, medián nákladů byl 20 000 $ (cca 440 tis. Kč).

A celých 24 % amerických rekonstrukcí se soustředí na modernizaci kuchyní a dalších 24 % na koupelny pro hosty. V zámoří zkrátka více investují do míst, která tvoří skutečný domov.

Inspekce domu v Americe je standardem

V Severní Americe je naprostým standardem, že kupující si před uzavřením koupě nechá provést nezávislou inspekci domu. Podle statistik Národní asociace realitních makléřů (NAR) si v roce 2023 celých 88 % kupujících objednalo profesionální inspekci nemovitosti před koupí.

Inspektor projde dům od základů po střechu, vypracuje podrobný protokol o stavu (závady, odhad stáří střechy, elektroinstalace, přítomnost plísní, radonu atd.) a kupující dle toho může buď odstoupit, nebo žádat slevu/opravy.

Tato praxe je podporována i bankami – financující banka často vyžaduje posudek (a zejména odhad hodnoty) před poskytnutím hypotéky. V USA existují licencované profese Home Inspector, sdružené v asociacích (ASHI apod.), a pojištění pro případ, že by inspektor něco závažného přehlédl.

My v Evropě si na to teprve zvykáme

Zatímco v zámoří chrání kupujícího tvrdá data od licencovaných inspektorů, my v Česku nakupujeme nemovitosti spíše stále více pocitově. Lidé si často myslí, že s nákupem staršího domu automaticky dostanou peníze na jeho úpravy. Úvěrový úředník ale dům neposuzuje podle vašich vizí. Bankovní odhadce se řídí přísnými tabulkami, aby minimalizoval riziko.

Snadno se tak stane, že zatímco vy vidíte dům s obrovským potenciálem za tři miliony, banka ho vyhodnotí jako přítěž.

„Banka řekne: Podíváme se tabulkově jen na hodnotu samotného pozemku. Ten zchátralý objekt na něm vůbec nebudeme hodnotit, to je pro nás ruina,“ může třeba být závěr takového posouzení, jak upozorňuje Luděk Lošťák.

Banka totiž nemá jistotu, že z této zříceniny skutečně vybudujete hodnotné bydlení, a sama nebude platit inženýry, aby váš záměr technicky zkoumali.

Strategická prioritizace investice zajistí ochotu banky jednat.

Potřebujete experta, který se na dům podívá a upřímně řekne: „Je to průšvih, ale dá se s tím pracovat. Bude to ale vyžadovat určitý hrubý základ“. 

Nástroj jako je Renovační pas vám jasně definuje, že nejprve musíte ufinancovat nezbytnou stavební rekonstrukci objektu, nikoliv luxusní předokenní žaluzie nebo drahá tepelná čerpadla. Když pak s takto racionálně postaveným plánem přijdete do banky pro úvěr na to nejnutnější, úředníci budou jistě ochotni jednat.

Pomůžeme vám zhodnotit reálný stav vaší nemovitosti.

Poptat renovační pas.

Autor článku: Pavel Jartym